Blog

První týden v San Franciscu

Published: January 20, 2013,on Blog

Forest Knolls

Říkal jsem si, že možná někoho zajímá, jak se tady mám a abych to nemusel psát každému zvlášť, tak jsem zvolil cestu blogu. Zkusím se podělit o své zážitky, a pokud by to někomu pomohlo, tak tím líp. Hned na úvod říkám, že není prozatím co závidět a spíš mi to přijde, že tu jsem za trest než naopak. Přesto však stále doufám, viz citace nalevo.

První kontakt s centrem městem byl až trochu hrůzu nahánějící, pomalu se stmívalo a všichni mi připadali z taxíku, jako kdyby na něčem ujížděli a k tomu ještě všude černoši v hloučku. Fakt jak, když hrajete GTA tuším San Andreas. Samotný hostel je ve stylu hippies a musím přiznat, že jsem si ho docela oblíbil, jenom nechápu, že tu místní T-mobile nemá signál. Za tu cenu a polohu si myslím, že se jedná o nejlepší hostel, který v San Franciscu najdete.

Ačkoliv jsem si myslel, že jsem připravený a celkem otrkaný na první dny života v San Franciscu, tak mě realita rychle vyvedla z omylu. Na pokoji typu dormitory jsem potkal kluka z Austrálie a že si pokecáme. Tak jsme se bavili, tedy spíš on mluvil a já kýval, jako že tomu nejvíc rozumím. Po nějaké době jsem se skoro bál na něco zeptat, zda mi to už náhodou v průběhu neřekl. No pravda je taková, že jsem mu skoro vůbec nerozuměl a byl jsem rád, že alespoň podle otázky jsem mohl tušit o čem mi tak povídá.

Ten den jsem se ještě odhodlal vylézt z hostelu a koupit redukci do elektřiny a pití. Co mě zarazilo, kromě černochů oslovující mě na každém rohu, že když jsem platil kartou, tak po mě nechtěli žádný pin a na podpis se ani nepodívali… což jsem následně zjistil, že je takhle všude a je jedno s jakou kartou platím. A to mi paní na pobočce ujišťovala, že platit kartou bez znalosti pinu není v žádném případě možné. Hmm…

No nebudu běhat kolem horké kaše, ten večer jsem usnul v osm hodin, díky jet lagu, a od dvou do sedmi ráno přemítal, co tady vlastně s mojí angličtinou dělám. K jedinému závěru jsem došel: pokud někomu nerozumíte, tak se nesnažte dělat, že ano. Jednak je trapné se ho časem zeptat na to stejné a za druhé navázat na nic opravdu nejde, tím pádem si s takovým člověkem můžete maximálně popovídat jednou a naposled.  Doporučuji si přečíst článek: I don’t understand, do you?

Můj jediný cíl za tento týden byl najít si trvalé bydlení. Existují dvě nejznámější možnosti craigslist.org a facebook, kde můžete doufat, že někdo ze studentů dá zajímavou nabídku, mně se to bohužel tímto způsobem nepovedlo. Tím pádem následovalo zakoupení sim karty a hledání nabídek přes craigslist. Další facka byla, doufám předposlední, když jsem poprvé volal. Říkal jsem si, že na tom nemůže být nic složitého. Možná to bylo tím, že jsem měl slabý signál, takže jsem jí vůbec neslyšel, ale po této zkušenosti jsem dostal skoro strach z volání. Ano, pokud ze sebe nechrlíte věty a nevadí vám okolní rámus, tak volání je ještě o level horší.

Pokud bych to shrnul, San Francisco je opravdu krásné město, přes oprýskané domy v centru města s protipožárními schodišti, který se mi opravdu líbí a dodávají město tu pravou atmosféru, až přes domky mimo centrum poskládané na nejrůznějších kopečcích s překrásným výhledem.

Počasí je tady, musím zaklepat, opravdu suprové, pro některé dokonce až ideální. Znáte ten pocit na jaře, kdy vám svítí sluníčko do zad a nutí vás to rozepnout si nejen bundu ale i mikinu? Kdy máte hned dobrou náladu, protože víte, že se blíží léto? Tak takové počasí je tady aktuálně každý den, máte skoro chuť odhodit všechny věci ze sebe, ale neustálý chládek vám to nedovolí.

Bydlení se mi snad povedlo sehnat, pravděpodobně nejlevnější v San Franciscu, s ideální polohou a místem (2619 22nd avenue). Jediný háček to má, že je to bez smlouvy a takový provizorní pokoj udělaný v garáži. Sehnat něco pěkného, abych neplatil přes dvacet tisíc měsíčně je opravdu těžké. Jediného čeho se bojím je postrádání smlouvy, asi hodně lidí by do toho nešlo, že dají někomu několik tisíc na ruku, s tím, že dostanou pouze klíč od bytu. Přesto pánovi důvěřuji, tak doufám, že se nespálím. Už za chvíli se stěhuji, dokonce mi pán nabídl, že mě vyzvedne na hostelu. Držte palce!

Prozatím jsem ještě nepozřel ani kapku alkoholu, ale snad to brzy přijde. Od pondělí, by se měla škola a akce pomalu rozjíždět. Schválně jaká bude nadcházející Photo Scavenger Hunt akce..

Na závěr bych to prozatím shrnul takto: Jet do San Francisca se známými na dovolenou, tak si to užívám sto krát víc, přesto stále doufám, že se to zlepší a doufám, že poslední facka, kterou bych mohl dostat bude, až se mi profesor na univerzitě na něco zeptá 😀

Článek může obsahovat gramatické chyby, překlepy či být mírně nesrozumitelný.

Comments

  1. wertz says:

    take it easy man:) smlouva není zas tak důležitá, možná můžeš být i radši, snad ten chlapík bude v pohodě…já vždycky všude bydlel beze smluv. Spíš se ho jen zeptej na doklad o zaplacení a nebo placení po týdnech, no ted uz je to jedno, snad to bude v klidu. kamarád s kterým jsem studoval v Riu podepsal smlouvu a když se snažil odstehovat se od divnyho týpka, tak mu vyhrožoval soudama a chtěl po něm zaplatit x měsíců navíc. Takhle máš aspoň otevřený vrátka, spíš bych měl strach podepsat smlouvu…

  2. Kiki says:

    Ahoj Kony,
    super článek, moc se mi líbí. Držim palce ať ti všechno vyjde. K.

  3. Miki says:

    Kony, klobouk dolu…tvuj sloh se zlepsil od stredni asi o 150% 😀 Preju hodne stesti a neboj se ty anglictiny, pises ze nejvetsi chyba je delat, ze rozumis…to je pravda..ale hned dalsi chyba je bat se mluvit proste to zkousej..oni ti budou nejak rozumet a ty osvicenejsi te treba i opravi a pouci!

    Good Luck
    P.s. zkus se s tim typkem na ty smlouve raci jeste domluvit..Za zeptani nic nedas…

Your Comment